Umělá inteligence a kreativita: může stroj tvořit a jaká je role člověka
Umělá inteligence a kreativita – ještě před několika lety by toto spojení znělo jako protimluv. Tvořivost jsme považovali za výsadu člověka, kterou stroj nikdy nezíská. Dnes ale AI píše básně, maluje obrazy, skládá hudbu a navrhuje loga. Znamená to, že je stroj tvořivý? Co to dělá s uměním, kulturou a s námi samotnými? Tento článek nenabízí návody, ale zamyšlení: podíváme se na to, co kreativita vlastně je, odkud se vzalo algoritmické umění, jak AI mění kulturu a remix a proč je role člověka stále nezastupitelná.
Pokud hledáte spíš praktické nápady a hotová zadání, přečtěte si článek kreativní využití ChatGPT.
Co je kreativita a může ji mít stroj?
Kreativita se často popisuje jako schopnost vytvořit něco nového a zároveň hodnotného. Některé pohledy rozlišují několik podob: kombinování známých prvků novým způsobem, objevování možností v rámci nějakého stylu a vzácné „přepsání pravidel“, kdy vznikne úplně nový směr.
Současné generativní modely jsou velmi silné v první a druhé podobě. Naučily se vzorce z obrovského množství textů a obrázků a umějí je kombinovat způsobem, který působí čerstvě a někdy opravdu překvapí. Jak to funguje uvnitř, vysvětlujeme v článku co je generativní AI.
Co AI chybí, je záměr. Model nechce nic sdělit, nemá vlastní zkušenost, nebojí se, netěší se, netrápí ho svět. Nevybírá téma proto, že by ho pálilo. Když člověk píše báseň o ztrátě, vychází z prožitku. Když ji píše AI, vychází ze statistických vzorců toho, jak lidé o ztrátě psali. Výsledek může být formálně dokonalý, ale jeho původ je jiný.
Proto se dnes často mluví o „kokreativitě“: tvořivost vzniká ve spolupráci člověka a stroje, kde člověk přináší záměr a výběr a AI rozšiřuje prostor možností.
Krátce z historie algoritmického umění
Algoritmické umění není vynález posledních let. Už v šedesátých letech minulého století experimentovali umělci a matematici s počítači a kreslicími plotry. Psali programy s pravidly, podle kterých stroj vytvářel geometrické kompozice, a zkoumali, kde končí náhoda a začíná záměr. V dalších desetiletích vznikaly systémy, které samostatně kreslily podle naprogramovaných pravidel, a v hudbě se rozvíjelo algoritmické skládání.
Zásadní rozdíl oproti dnešku spočívá v tom, že tehdejší systémy byly založené na pravidlech, která napsal člověk. Moderní AI se pravidla neučí od programátora, ale z dat. Díky tomu umí napodobit styly, které by žádný programátor nedokázal popsat. Širší souvislosti vývoje AI najdete v článku historie umělé inteligence.
Stojí za připomenutí, že podobné debaty provázely i jiné technologie. Když se objevila fotografie, ptali se lidé, zda je to umění, nebo jen mechanický záznam. Fotografie malířství nezničila, ale změnila jeho roli a sama se stala uměleckým médiem.
AI v umění a kultuře dnes
AI v umění se dnes objevuje v mnoha podobách. Výtvarníci ji používají k hledání námětů a variant, hudebníci k experimentům se zvukem, divadla a festivaly k interaktivním projektům, filmaři k vizualizaci scén ještě před natáčením. AI a kultura se potkávají i v galeriích, kde vznikají výstavy o vztahu člověka a stroje.
Zároveň s tím přicházejí otázky, které kultura musí vyřešit:
- Autorství: kdo je autorem díla, na kterém se podílela AI? V Česku platí, že dílem je jen výsledek tvůrčí činnosti člověka. Podrobnosti najdete v článku AI a autorská práva.
- Trénovací data: modely se učily z děl skutečných autorů. Mnoho umělců se ptá, zda by za to neměli dostat souhlas nebo odměnu.
- Zahlcení: když je obsah téměř zdarma, roste jeho množství. Hodnotu pak může mít spíš výběr, kurátorství a osobní pohled.
- Důvěra: u obrázků a videí je stále těžší poznat, co je skutečné. Pro umění to otevírá nové možnosti, pro zpravodajství rizika.
AI také stírá hranice mezi médii. Díky multimodální AI lze z textu vytvořit obrázek, z obrázku video a z melodie píseň. Tvůrce se tak může pohybovat mezi obory, kterým by se dříve musel roky učit.
Remix s AI: nová podoba staré tradice
Kultura vždy stála na remixu. Lidové písně se přetvářely z vesnice do vesnice, spisovatelé navazovali na starší příběhy, hudebníci samplovali nahrávky jiných. Remix s AI tuto tradici zrychluje: během chvíle lze přenést styl jednoho média do jiného, zkombinovat nesourodé žánry nebo vytvořit desítky variací na jeden motiv.
Hranice mezi inspirací a kopírováním je ale tenká. Je rozdíl, jestli AI pomůže najít vlastní cestu, nebo jestli jen napodobí styl konkrétního žijícího autora. Remix má hodnotu tehdy, když přináší nový pohled, nikoli jen další kopii.
Role člověka: co zůstává na nás
Ať AI umí cokoli, několik věcí zůstává na člověku:
- Záměr. Proč dílo vzniká, co má sdělit a komu.
- Výběr. AI nabídne sto variant, člověk rozhodne, která má smysl. Výběr je sám o sobě tvůrčí akt.
- Kontext. Člověk rozumí publiku, době a místu. Ví, co v Česku vyvolá smích a co urazí.
- Odpovědnost. Za zveřejněné dílo odpovídá člověk, ne stroj.
- Vkus a odvaha. Rozhodnout se jít proti proudu a udělat něco, co „data“ nenaznačují.
AI tak může být skvělým nástrojem pro lidi, kteří mají co říct. Pomůže překonat technické bariéry, zrychlit experimentování a otevřít nové formy. Nenahradí ale samotný důvod tvořit.
Zajímavé je, že s rozšířením AI může paradoxně růst hodnota toho, co je zřetelně lidské: osobní příběh, ruční práce, živé vystoupení, chyba, která dává dílu charakter. Když lze dokonale uhlazený obrázek vytvořit během vteřiny, začnou lidé víc oceňovat to, za čím stojí konkrétní člověk se svou zkušeností.
Jak k AI v tvorbě přistupovat
Pro tvůrce, učitele i firmy se osvědčuje několik zásad: zkoušet AI jako partnera, ne náhradu; být otevření v tom, kde AI pomáhala; respektovat cizí díla a autory; a pěstovat vlastní styl, který z dat nevyčtete. Pro učitele je to i téma k diskusi se studenty, o kterém píšeme v článku umělá inteligence ve školství.
Konkrétní ukázky toho, jak AI pomáhá v jednotlivých tvůrčích oborech, najdete v článcích psaní knihy s AI a úprava fotek pomocí AI.
Závěr
Umělá inteligence a kreativita nejsou protiklady, ale ani totéž. AI umí kombinovat a překvapovat, chybí jí však záměr, zkušenost a odpovědnost, které tvořivost člověka dělají lidskou. Nejzajímavější díla dnes vznikají tam, kde člověk ví, co chce říct, a AI mu pomáhá najít cestu.
Chcete si tvorbu s AI vyzkoušet prakticky? Inspiraci najdete v sekci AI prompty a práci s obrazem a videem vás naučí kurz AI grafiky a videa.
Časté dotazy
Je umělá inteligence opravdu kreativní?
Záleží na tom, jak kreativitu definujeme. AI umí vytvářet nové a překvapivé kombinace a v tomto smyslu může působit tvořivě. Nemá ale vlastní záměr, prožitek ani potřebu něco sdělit. Proto se dnes často mluví o AI jako o nástroji nebo partnerovi, který tvořivost člověka rozšiřuje, nikoli nahrazuje.
Nahradí AI umělce, grafiky a spisovatele?
AI mění způsob práce v kreativních oborech a některé rutinní úkoly přebírá. Nadále je ale potřeba člověk, který má nápad, rozhoduje, vybírá, nese odpovědnost a rozumí publiku. Pravděpodobnější než úplné nahrazení je změna rolí a požadovaných dovedností.
Je dílo vytvořené s pomocí AI umění?
O tom se vedou živé debaty a jednoznačná odpověď neexistuje. Mnoho lidí za umění považuje to, co vyjadřuje lidský záměr, ať vzniklo štětcem, fotoaparátem nebo AI. Z právního hlediska je v Česku podstatné, zda dílo vzniklo tvůrčí činností člověka. Čistě strojový výstup obecně autorskoprávní ochranu nemá.