AI v žurnalistice: jak ji v redakci využít odpovědně

AI v žurnalistice vyvolává silné emoce. Pro jedny je to nástroj, který redakcím ušetří hodiny rutinní práce, pro druhé hrozba pro důvěryhodnost zpráv a pro samotné povolání novináře. Pravda je někde mezi. Umělá inteligence dokáže pomoci s přepisem rozhovorů, rešerší, shrnutím dlouhých dokumentů nebo překladem. Zároveň si umí vymýšlet fakta, nerozumí kontextu tak jako zkušený reportér a může usnadnit šíření dezinformací. V tomto článku probereme obecně, kde AI novinářům pomáhá, kde jsou rizika a jaká pravidla si redakce nastavit.

Kde AI v žurnalistice pomáhá

Nejužitečnější je AI tam, kde novinář tráví čas mechanickou prací, ne tam, kde se rozhoduje o obsahu. Typické oblasti:

• přepis rozhovorů a záznamů z tiskových konferencí,
• rešerše a orientace v dlouhých dokumentech, zprávách a legislativě,
• shrnutí podkladů pro rychlé zorientování,
• překlady zahraničních zdrojů,
• jazyková korektura a návrhy titulků,
• práce s daty – hledání souvislostí v tabulkách a veřejných datových sadách,
• úpravy formátu – zkrácení textu pro sociální sítě, newsletter nebo audio verzi.

Ve všech těchto případech zůstává novinář autorem a odpovídá za výsledek. AI mu jen zkracuje cestu.

Přepisy, rešerše a shrnutí

Přepis hodinového rozhovoru dřív zabral novináři velkou část dne. Nástroje na rozpoznávání řeči dnes zvládnou češtinu na velmi slušné úrovni a novinář přepis jen kontroluje a opravuje jména a odborné výrazy. Totéž platí pro záznamy jednání zastupitelstva nebo tiskových konferencí.

Při rešerši pomáhá generativní AI zorientovat se v rozsáhlém materiálu: najít v padesátistránkové zprávě pasáže k určitému tématu, porovnat dvě verze zákona nebo navrhnout otázky do rozhovoru. Užitečné jsou i nástroje pro hlubší rešerši, které procházejí víc zdrojů a uvádějí odkazy – viz článek jak funguje Deep Research.

Zásadní pravidlo: shrnutí není zdroj. Každé tvrzení, které se dostane do článku, musí novinář ověřit v původním dokumentu.

Generativní AI v médiích: tvorba obsahu

Generativní AI umí napsat text, vytvořit obrázek, namluvit audio nebo vygenerovat video. V médiích se to nabízí například pro:

• rutinní zprávy z dat – výsledky sportovních utkání, přehledy počasí, burzovní souhrny, kde je struktura pevná a data spolehlivá,
• varianty textu pro různé kanály,
• audio verze článků pomocí syntetického hlasu,
• ilustrační grafiku tam, kde nejde o zachycení skutečnosti.

Zde jsou hranice obzvlášť důležité. Generovaný obrázek nikdy nesmí vypadat jako dokumentární fotografie skutečné události, pokud jí není. U syntetického hlasu nebo virtuálního AI moderátora musí být divákovi zřejmé, že nejde o skutečného člověka. A text vytvořený z dat potřebuje kontrolu, protože chyba v datech nebo v interpretaci se jinak dostane přímo ke čtenářům.

Chatboti ve zpravodajství

Některé zpravodajské weby experimentují s chatboty, kteří čtenářům odpovídají na otázky nad vlastním archivem článků: „co se zatím ví o této kauze?“ nebo „jak se změnila pravidla pro tuto dávku?“. Dobře udělaný chatbot odpovídá jen z ověřeného obsahu redakce a odkazuje na zdrojové články.

Rizika jsou zřejmá: chatbot může špatně shrnout složitou kauzu, smíchat starší a novější informace nebo si domyslet detail. Proto musí mít jasné hranice, uvádět zdroje a čtenáře upozornit, že jde o automatické shrnutí. Obecné zásady úspěšných chatbotů rozebírá článek příklady úspěšných chatbotů.

Rizika AI v žurnalistice

Hlavní rizika, se kterými musí redakce počítat:

1. Halucinace. Jazykové modely umějí přesvědčivě napsat nepravdu – vymyšlené citace, čísla, data nebo zdroje. Podrobně o tom píšeme v článku co jsou halucinace AI.
2. Deepfake a manipulace. Stejné nástroje, které redakcím pomáhají, umožňují vytvářet falešné nahrávky a fotografie. Novináři musí umět podezřelý materiál ověřovat dřív, než ho zveřejní.
3. Ochrana zdrojů. Vkládání nepublikovaných materiálů nebo informací o zdrojích do veřejných AI nástrojů může ohrozit důvěrnost. Redakce potřebují pravidla, které nástroje jsou bezpečné.
4. Autorská práva. U převzatých textů a obrázků i u výstupů AI je třeba hlídat, co se smí použít.
5. Ztráta důvěry. Jediný zveřejněný omyl způsobený AI může poškodit pověst redakce na dlouho.

Pravidla a transparentnost

Řada redakcí ve světě si stanovila vlastní zásady používání AI. Obvykle obsahují podobné body:

• za každý publikovaný obsah odpovídá konkrétní člověk,
• výstupy AI se ověřují stejně přísně jako jakýkoli jiný zdroj,
• generovaný obsah se označuje, pokud by čtenáře mohl uvést v omyl,
• do veřejných nástrojů se nevkládají důvěrné informace,
• novináři jsou v práci s AI proškolení.

K tomu přistupuje evropská regulace. AI Act zavádí povinnosti transparentnosti, mimo jiné označování deepfake obsahu a za určitých podmínek i textů generovaných AI, které informují veřejnost o věcech veřejného zájmu. Výjimka se týká obsahu, který prošel lidskou kontrolou a za který nese někdo redakční odpovědnost. Přehled regulace najdete v článku co je AI Act, obecné zásady v článku zodpovědná AI ve firmě.

AI v menších redakcích a u nezávislých novinářů

AI nemusí být jen záležitostí velkých mediálních domů. Pro regionální weby, oborové časopisy, firemní zpravodaje nebo nezávislé novináře může být ještě přínosnější, protože mají málo lidí a hodně práce. Modelová situace: dvoučlenná redakce regionálního zpravodaje zpracovává každý měsíc záznamy z jednání zastupitelstva. Přepis a první shrnutí připraví AI, novinář si v nich vyhledá zajímavá témata, ověří je v usnesení a zavolá si pro vyjádření zúčastněným. Ušetřený čas může věnovat vlastní reportáži v terénu.

Menší redakce by ale měly být stejně opatrné jako velké. Nemají kapacitu na opravy omylů a jejich důvěryhodnost stojí na osobní pověsti autorů. Vyplatí se proto i v malém týmu sepsat stručná pravidla na jednu stránku a dodržovat je. Pro začátek stačí základní znalost práce s prompty, kterou popisuje článek jak psát prompty pro AI.

Jak začít s AI v žurnalistice

1. Začněte u mechanické práce – přepisy, překlady, korektura.
2. Sepište interní pravidla dřív, než se AI rozšíří živelně.
3. Vyberte bezpečné nástroje pro práci s důvěrnými podklady.
4. Proškolte redakci v psaní promptů, ověřování výstupů a rozpoznávání manipulací.
5. Vyhodnocujte zkušenosti a pravidla průběžně upravujte.

Základy práce s generativní AI vysvětluje článek co je generativní AI. Další inspiraci z různých oborů najdete na stránce příklady využití AI.

Závěr

AI v žurnalistice je užitečný pomocník pro přepisy, rešerše, shrnutí a překlady, ale nenahradí ověřování faktů, kontext a redakční odpovědnost. Redakce, které si nastaví jasná pravidla a otevřeně o nich informují, mohou ušetřit čas, aniž by ztratily důvěru čtenářů. Chcete se naučit s AI nástroji pracovat efektivně a bezpečně? Přihlaste se do kurzu ChatGPT, pro celý tým nabízíme firemní školení AI.