Co je AI Act: srozumitelné shrnutí evropské regulace umělé inteligence

Co je AI Act? Jde o první komplexní evropskou regulaci umělé inteligence – nařízení Evropské unie 2024/1689, které stanoví pravidla pro vývoj, uvádění na trh a používání AI systémů v EU. Často se mu říká evropský zákon o AI. Nařízení nezakazuje umělou inteligenci jako takovou, ale přistupuje k ní podle míry rizika: čím větší hrozba pro zdraví, bezpečnost nebo základní práva lidí, tím přísnější pravidla. V tomto článku najdete srozumitelné shrnutí – co AI Act reguluje, koho se týká, jak dělí AI systémy, kdy začínají platit jednotlivé povinnosti a co se změnilo po letošní novele známé jako „digitální omnibus“.

Upozornění: Tento článek není právní poradenství. Slouží jako obecný přehled. Konkrétní povinnosti vaší firmy vždy konzultujte s právníkem.

AI Act shrnutí: základní fakta

• Forma: nařízení EU 2024/1689. Jako nařízení platí přímo ve všech členských státech, včetně Česka, bez nutnosti převádět ho do národního zákona.
• Vstup v platnost: 1. srpna 2024.
• Novela: v roce 2026 bylo nařízení změněno takzvaným digitálním omnibusem – nařízením (EU) 2026/1744, které posunulo část termínů a zjednodušilo některé povinnosti.
• Princip: regulace podle rizika – různé povinnosti pro různé kategorie AI systémů.
• Komu se týká: firmám a institucím, které AI vyvíjejí, uvádějí na trh, dovážejí, distribuují nebo používají v EU. Za určitých okolností se může týkat i firem mimo EU, jejichž AI systémy se v Evropě používají.

Cílem je, aby AI používaná v Evropě byla bezpečná, transparentní a respektovala základní práva, a zároveň aby existovala jednotná pravidla pro celý vnitřní trh. Pro srovnání s přístupem USA, Číny nebo Velké Británie si přečtěte článek regulace umělé inteligence ve světě.

Co se v AI Actu rozumí AI systémem

Co nařízení považuje za AI systém? Zjednodušeně jde o strojový systém, který s určitou mírou samostatnosti z dat, která dostává, odvozuje výstupy – předpovědi, doporučení, obsah nebo rozhodnutí – a tím ovlivňuje fyzické nebo digitální prostředí. Pod tuto definici spadají chatboti, generátory textu a obrázků, doporučovací systémy, nástroje na hodnocení životopisů i modely, které předvídají poruchy strojů.

Naopak klasický software, který jen provádí pevně naprogramovaná pravidla („když je faktura vyšší než X, pošli ji ke schválení“), AI systémem obvykle není. V nejasných případech nástroj pro jistotu zařaďte do svého přehledu AI systémů.

Regulace AI v EU podle míry rizika

Jádrem AI Actu je rozdělení AI systémů do čtyř kategorií.

Zakázané praktiky

Nejpřísnější skupinu tvoří praktiky, které nařízení považuje za nepřijatelné, a proto je zakazuje. Jde například o manipulativní techniky, které podvědomě ovlivňují chování lidí a mohou jim způsobit újmu, zneužívání zranitelnosti určitých skupin nebo plošné hodnocení lidí podle jejich chování („sociální skóre“). Digitální omnibus seznam rozšířil o AI, která bez souhlasu vytváří intimní snímky skutečných lidí (takzvané „nudify“ aplikace), a o generování materiálu zobrazujícího sexuální zneužívání dětí; tyto zákazy platí od 2. prosince 2026. Konkrétní výčet a výjimky stanoví nařízení.

Vysoce rizikové systémy

Druhou kategorii tvoří AI systémy, které mohou výrazně ovlivnit život, zdraví nebo práva lidí. Typicky se uvádějí oblasti jako zaměstnávání (například automatizovaný výběr uchazečů), vzdělávání, přístup k důležitým službám, kritická infrastruktura nebo bezpečnostní součásti výrobků. Pro tyto systémy platí nejrozsáhlejší povinnosti: řízení rizik, kvalita dat, technická dokumentace, lidský dohled, přesnost a kybernetická bezpečnost.

Prakticky nejčastěji se s touto kategorií potkají firmy v personalistice. Pokud například zvažujete AI agenta pro nábor zaměstnanců, je rozdíl, zda AI jen pomáhá napsat inzerát a shrnout životopisy pro náboráře, nebo zda sama uchazeče hodnotí a vyřazuje. Druhý případ už může spadat mezi vysoce rizikové použití.

Omezené riziko (povinnosti transparentnosti)

Třetí kategorie se týká systémů, u kterých je hlavním rizikem to, že člověk neví, že komunikuje s AI nebo že se dívá na obsah vytvořený AI. Typickým příkladem jsou chatboti nebo generovaný obsah. Hlavní povinností je transparentnost – informovat lidi, že jde o umělou inteligenci, a umělý obsah vhodně označit. Tyto povinnosti (článek 50) platí od 2. srpna 2026. Jak to vypadá u chatbotů, rozebírá článek AI chatbot a GDPR, proč je označování důležité, ukazuje text jak poznat deepfake.

Minimální riziko

Do poslední kategorie spadá většina běžných aplikací AI – filtry spamu, doporučování produktů, pomoc s psaním textů, překlady. AI Act pro ně nestanoví zvláštní povinnosti nad rámec obecných, jako je AI gramotnost. Firmy mohou dobrovolně dodržovat kodexy chování.

Vedle těchto kategorií obsahuje nařízení samostatná pravidla pro obecné modely AI (general-purpose AI), tedy velké modely, na kterých stojí nástroje jako ChatGPT, Claude nebo Gemini. Tyto povinnosti dopadají především na poskytovatele modelů, ne na firmy, které nástroje jen používají. Co tyto modely umí a jak fungují, vysvětluje článek co je generativní AI.

Příklady: do jaké kategorie spadá běžné použití

Následující přehled je orientační – výsledné zařazení vždy závisí na detailech použití.

Situace	Pravděpodobná kategorie	Co z toho plyne
Účetní si nechá od ChatGPT přeformulovat e-mail dodavateli	minimální riziko	AI gramotnost, rozumná pravidla pro data
E-shop má na webu chatbota, který odpovídá zákazníkům	omezené riziko	zákazník musí vědět, že mluví s AI
Marketingové oddělení zveřejní realistický obrázek vytvořený AI	omezené riziko	vhodné označení umělého obsahu
Personální agentura nechá AI automaticky řadit a vyřazovat uchazeče	vysoké riziko	rozsáhlé povinnosti, lidský dohled, dokumentace
Aplikace, která skrytě tlačí zranitelné lidi k rizikovým rozhodnutím	zakázaná praktika	takové použití je nepřípustné

Podstatné je, že o kategorii nerozhoduje nástroj, ale účel. Stejný jazykový model může v jedné firmě sloužit k psaní textů (minimální riziko) a v jiné k hodnocení lidí (vysoké riziko).

Role firem: poskytovatel, nebo provozovatel?

Povinnosti z AI Actu závisí nejen na kategorii rizika, ale i na roli firmy. Dvě nejdůležitější role jsou:

• Poskytovatel – vyvíjí AI systém nebo ho nechává vyvinout a uvádí ho na trh pod svým jménem.
• Provozovatel – používá AI systém ve své činnosti. Sem patří většina běžných firem, které nasadily AI chatbota, Copilot nebo AI nástroj na zpracování dokumentů.

Existují i role dovozce a distributora. Jedna firma může mít u různých systémů různé role. Pokud například vezme obecný model a postaví na něm vlastní produkt pro zákazníky, může se stát poskytovatelem. Výjimkou jsou soukromé osoby, které AI používají čistě pro osobní, neprofesní účely – na ně se povinnosti provozovatele nevztahují.

AI Act účinnost: kdy co platí

AI Act nezačal platit najednou. Povinnosti se uplatňují postupně a digitální omnibus část termínů posunul. Aktuální harmonogram vypadá takto:

• 1. srpna 2024 – nařízení vstoupilo v platnost.
• 2. února 2025 – začaly platit zákazy nepřijatelných praktik a pravidla AI gramotnosti (článek 4).
• 2. srpna 2025 – začaly platit povinnosti pro obecné modely AI.
• 2. srpna 2026 – začaly platit povinnosti transparentnosti podle článku 50 (chatboti, označování umělého obsahu). Pro systémy generující obsah, které byly na trhu už před tímto datem, je u strojově čitelného označení přechodné období do 2. prosince 2026.
• 2. prosince 2026 – nové zákazy doplněné omnibusem (intimní deepfaky bez souhlasu, materiál zneužívání dětí).
• 2. prosince 2027 – povinnosti pro samostatné vysoce rizikové systémy z přílohy III (například nábor, vzdělávání, přístup ke službám). Původně měly platit od srpna 2026.
• 2. srpna 2028 – povinnosti pro AI, která je součástí regulovaných výrobků podle přílohy I.

Omnibus také přeformuloval článek 4 o AI gramotnosti: poskytovatelé a provozovatelé mají přijímat opatření, která rozvoj AI gramotnosti jejich lidí podporují, nařízení ale nevyžaduje garantovat konkrétní úroveň znalostí u každého jednotlivce. Pro praxi se toho mění málo – smysluplné školení a pravidla jsou dál tím nejlepším důkazem, že firma svou povinnost bere vážně. Co přesně AI gramotnost znamená, vysvětluje článek co je AI gramotnost.

Kdo AI Act v Česku dozoruje a jaké hrozí sankce

Samotné povinnosti plynou přímo z evropského nařízení, každý stát ale musí určit úřady, které na jejich dodržování dohlížejí. V Česku má být hlavním dozorovým orgánem a jednotným kontaktním místem Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Ten 1. září 2026 spustil samostatné oddělení pro dohled nad umělou inteligencí; své dozorové pravomoci ale podle vlastního vyjádření začne vykonávat až po schválení příslušného českého zákona, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Na poskytovatele obecných modelů AI a na AI systémy, které tito poskytovatelé staví na vlastních modelech, dohlíží evropský Úřad pro AI (AI Office).

Nařízení počítá s vysokými pokutami. Za porušení zákazů může jít až o 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového ročního obratu, za porušení většiny dalších povinností až o 15 milionů eur nebo 3 % obratu (podle toho, co je vyšší). U malých a středních podniků se uplatní nižší z obou hodnot. Omnibus navíc rozšířil úlevy pro malé a střední podniky (například zjednodušenou dokumentaci) i na takzvané malé společnosti se střední tržní kapitalizací.

Co AI Act znamená pro české firmy

Pro typickou českou firmu, která AI používá, ale nevyvíjí, z AI Actu plynou hlavně tyto úkoly:

1. Vědět, jaké AI nástroje se ve firmě používají a k čemu.
2. Podporovat AI gramotnost lidí, kteří s AI pracují – školením, pravidly a dokumentací.
3. Zkontrolovat, zda některé využití nespadá do vysoce rizikové kategorie, například AI při výběru zaměstnanců.
4. Dbát na transparentnost – informovat zákazníky, když komunikují s chatbotem, a označovat umělý obsah tam, kde je to potřeba.
5. Nepoužívat zakázané praktiky a sledovat vývoj termínů a výkladových dokumentů.

AI Act přitom nestojí osamoceně. Souběžně platí GDPR, pravidla pro ochranu spotřebitele nebo autorské právo. Praktický postup krok za krokem popisuje článek příprava firmy na AI Act a širší rámec etických pravidel text zodpovědná AI ve firmě.

Co AI Act znamená pro jednotlivce

AI Act není jen firemní téma. Jako zákazník, uchazeč o práci nebo uživatel aplikací z něj máte konkrétní výhody: máte právo vědět, že mluvíte s chatbotem, a ne s člověkem; realistický obsah vytvořený AI má být označený; a na systémy, které o vás rozhodují v citlivých oblastech, jako je zaměstnání nebo vzdělávání, se postupně budou vztahovat přísná pravidla včetně lidského dohledu. Pokud AI používáte jen soukromě – píšete s ní recepty, plánujete dovolenou nebo se s ní učíte – žádné povinnosti z nařízení vám nevznikají.

AI Act a GDPR: jak spolu souvisí

Častá otázka zní, zda AI Act nahrazuje GDPR. Nenahrazuje. Obě pravidla platí souběžně a každé sleduje něco jiného. GDPR chrání osobní údaje – řeší, jaké údaje smíte zpracovávat, na jakém základě, jak dlouho a jaká práva mají lidé. AI Act se zaměřuje na samotné AI systémy – na jejich rizika, bezpečnost, transparentnost a dohled. Firma s AI chatbotem, který pracuje s údaji zákazníků, tak musí myslet na obojí: na informování o zpracování osobních údajů i na upozornění, že zákazník komunikuje s AI.

Časté omyly o AI Actu

• „Týká se jen technologických gigantů.“ Ne – část povinností, například AI gramotnost, dopadá na každou firmu, která AI používá.
• „AI Act zakazuje ChatGPT.“ Ne – běžné nástroje lze dál používat, jen s rozumnými pravidly.
• „Stačí počkat na český zákon.“ Ne – nařízení platí přímo. Český zákon řeší hlavně dozor a sankční řízení.
• „Termíny se odložily, takže nemusíme nic dělat.“ Ne – odklad se týká hlavně vysoce rizikových systémů. Zákazy, AI gramotnost i transparentnost už platí.
• „Jednou to vyřešíme a máme hotovo.“ Ne – nástroje i výklad se vyvíjejí, takže pravidla je potřeba průběžně aktualizovat.

Závěr

Co je AI Act? Evropské nařízení, které reguluje umělou inteligenci podle míry rizika, platí přímo i v Česku a postupně zavádí povinnosti pro poskytovatele i uživatele AI. Po novele z roku 2026 mají firmy víc času na vysoce rizikové systémy, základní povinnosti ale už platí. Pro většinu firem není důvodem k panice, ale k pořádku: přehled nástrojů, proškolení lidé a jasná pravidla.

Pokud chcete, aby vaši zaměstnanci rozuměli povinnostem a uměli AI používat bezpečně, podívejte se na školení AI Act. S posouzením, jak se AI Act týká právě vaší firmy, vám pomůže AI konzultace.

Zdroje

• Nařízení (EU) 2024/1689 – AI Act, EUR-Lex
• Orrick: EU AI Act Update – Digital Omnibus Finalizes 8 Compliance Changes (červenec 2026)
• Evropská komise, Transition Pathways: AI Act Digital Omnibus – high-risk deadlines postponed
• Law & Technology: AI literacy – the Digital Omnibus rewrites Article 4
• Lupa.cz: ČTÚ rozjíždí dohled nad umělou inteligencí (1. 9. 2026)